MISIE ZÍTŘKA

NIGÉRIE – POZADÍ KONFLIKTU
V Británii jsou informace o nepokojích v severní a střední Nigérii příliš často obsahem zpráv. Původ těchto náboženských a etnických konfliktů spočívá v minulosti; v tomto případě jde o Jihad neboli Svatou válku, která byla zahájena před 200 lety, aby poislámštila to, co je nyní Nigérie. Invaze měla úspěch na severu a na systému emirátů – to je menších feudálních království, z nichž se vytvořilo islámské císařství.

Když o sto let později vytvořila britská koloniální vláda Nigérii, vládla zemi nepřímo prostřednictvím emírů a při tomto způsobu byl islám protěžován. Avšak ve středním pásmu krajiny byl proti islámu od Jihad silný odpor a ten pokračuje dodnes. První katoličtí misionáři přišli do severní Nigérie r. 1884 a započali s prací, která nyní pokračuje v 19 diecézích na severu – stejný počet diecézí jako v Anglii, zrcadlící stále se zvětšující růst církve. Jsou zde také další větve křesťanské církve. Misionáři všech denominací zavedli školy, ze kterých již vyšla dobře vzdělaná křesťanská menšina, a na tu se staré islámské zřízení dívá jako na ohrožení. Vzrůstající místní církve, napětí mezi domorodými kmeny (v Nigérii se mluví 400 jazyky), stále militantnější islám a zavedení Zákona Sharia vyvolávají výbušnou směs, kterou bezohlední politici příliš často využívají k vyvolání nepokojů. Úrodný jih krajiny je převážně křesťanský.

ZASTÁNCE UPRCHLÍKŮ
Když se po získání akademické hodnosti v oboru společenské sdělovací prostředky v Římě bratr Moses Iorapuu vrátil do své rodné diecéze Makurdi, vůbec si nepředstavoval, že se stane pracovníkem pro uprchlíky. Měl učit v Semináři sv. Tomáše Akvinského v Makurdi společenské sdělovací prostředky. Sám tam studoval v osmdesátých letech. Stal se také vydavatelem diecézních novin The Catholic Star (Katolická hvězda).

Krátce po jeho návratu propukly srážky mezi kmeny ve státě Benue. Byly zničené celé vesnice: znásilňování, plenění a více než 150 vražd způsobilo velký počet místních uprchlíků. Čtrnáct z 22 kostelů v této oblasti bylo vypáleno. Bratr pracoval v této oblasti postižené nepokoji již po svém vysvěcení r. 1990, a ty uprchlíky znal.

Když navštívil jejich tábory, byl zděšen tím, co zjistil, a začal lidem pomáhat se zorganizovat. Našli se dobrovolníci a vznikly základní školy ve dvou táborech, které jsou domovem pro 18 000 uprchlíků. „Vzdělání je pro tyto děti nezbytně nutné,“ řekl. „Když ho nemají, tak nemají nic.“ Vyžebrával a vypůjčoval pro děti tabule, tužky, knihy, dokonce i šaty. Když potom zjistil, že jeho tiskař by mohl vyrábět sešity laciněji nežli ty, které se kupují na trhu, začal tisknout vlastní.

SPRAVEDLNOST
V táboře v Daudau vzalo šest učitelů do školy 1 600 dětí, zatímco sousední tábor měl pět učitelů pro 1 800 žáků. Bratr Iorapuu je příkladem toho, co může dokázat jedna osoba, když má zájem o ty, kteří jsou v nouzi, a je rozhodnuta něco dělat, nezáleží na tom, jak málo.

PŘEDVÍDAVÉ ŽENY
PMD sv. Petra apoštola se zrodilo r. 1889, když matka a dcera, Stephanie a Jeanne Bigard, vyhověly naléhavé žádosti francouzského misijního biskupa z Nagasaki o pomoc. Nemohl svým japonským seminaristům poskytovat to, co potřebovali. Z jejich iniciativy vznikla celosvětová organizace, jejíž práce, jak říká papež Jan Pavel, je stále významnější a nutnější.

MIMO STÍN KOMUNISMU
Kazachstán je jednou z nových republik, které se vynořily z rozpadlého Sovětského svazu. Těší se ocenění, že je jedním z nejdemokratičtějších nových států ve Střední Asii a jedním z nejtolerantnějších vůči náboženstvím. Papež Jan Pavel byl toho svědkem během své úspěšné návštěvy v září r. 2001, když bylo na papežské mši více mohamedánů nežli katolíků.

V této převážně mohamedánské zemi s více než 15 miliony obyvateli, je pouze kolem 180 000 katolíků. Díky pomoci SPA má tato nově se utvářející církev v hlavním městě Karagandě svůj vlastní seminář. Každý z 20 studentů církevního semináře Marie Matky církve dostává 25.000 Kč - stejný roční příspěvek na živobytí jako seminaristé v ostatních částech Asie.

KAŽDÝ KNĚZ JE VELMI POTŘEBNÝ
Až do letošního roku byly pouze dva semináře pro devět diecézí v převážně muslimské severní Nigérii. Když studenti dokončili tříletý kurz v Semináři sv. Tomáše Akvinského v Makurdi a jednoletou pastorační praxi ve vlastních diecézích, přešli do teologického Semináře sv. Augustina na rovině Jos ve středu severní Nigérie.

V době nedávných nepokojů zaútočila chátra na Seminář sv. Augustina kameny a zápalnými bombami, ale studentům se podařilo zabránit vzbouřencům ve vstupu do komplexu semináře. Těsně vyvázl seminář a také jeho knihovna s téměř 25 000 knihami, kterou používá také univerzita v Jos, zachráněn byl i dobytek, prasata, slepice a krocani. Došlo také k pokusu o podpálení blízké katedrály, ale kostel přežil, ačkoliv fara byla vypálena. Armáda nyní poskytuje semináři ozbrojenou stráž.

NACPANÝ
Seminář sv. Antonína je domovem 332 studentů, z nichž je téměř polovina v prvním ročníku. Postele jsou na každém místečku, které je k mání. Tento rok dalo Papežské misijní dílo sv. Petra apoštola (PMD-SPA) 42.000 liber na ubytovací blok pro 100 studentů. Jos, který byl otevřen teprve r. 1967 s pouhými 14 studenty, je také zcela nacpán a nemůže již ubytovat všechny absolventy z Makurdi. Proto se biskupové ze severní Nigérie rozhodli vybudovat třetí seminář v Kaduně. Průkopnická skupina sedmi studentů již bydlí v částečně postaveném semináři Dobrého Pastýře. Je to jediný seminář v Africe, kde profesorský sbor sedmi kněží a jednoho laika – muslima, který učí angličtinu a islámské studie - převyšuje počet studentů!

SESTRA BESSEY SE VRACÍ NA STUDIA
Sestra Bessey Eze vyučovala dva roky, nežli se rozhodla stát řeholní sestrou a vstoupit do společnosti Školských sester Notre Dame, založené v Bavorsku v třicátých letech devatenáctého století, pro výuku dívek a na zlepšení života žen. V průběhu let se společnost usadila ve Spojených státech a nyní má 4 800 sester pracujících v Japonsku, Africe a Latinské Americe.

VZESTUPEM POVOLÁNÍ STOUPAJÍ POŽADAVKY
Zatímco semináře v Anglii, Skotsku, Irsku čeká uzavření, a v České republice bohoslovců též nepřibývá, v misijních diecézích církve se minulý rok otevřelo 13 nových seminářů, aby pojaly vzrůstající počet kněžských povolání. Bohoslovců -studentů teologie přibylo 700, takže celkový počet dosáhl více nežli 31000. Dramatický pokles povolání je pouze na Západě.

Noviců, připravujících se v řeholních institutech, jak sester, tak bratří, také přibylo o 200, k necelé tisícovce minulého roku.

Řeholníci poskytují své služby všem bez ohledu na vyznání prostřednictvím svých nemocnic a ošetřoven, škol a odborných učilišť, středisek pro malomocné a jiných projektů sociální činnosti. Jejich práce nepomáhá jen všeobecně společnosti a hlavně chudým, ale jsou také povzbudivými svědky víry a hodnot evangelia.

SPA poskytuje více než 100 stipendií pro kněze a sestry, aby navštěvovali univerzitu a jiné odborné učiliště, a tak se pro semináře a noviciáty zabezpečili dobře kvalifikovaní vyučující. Navzdory štědrosti katolíků na celém světě zapříčiňuje nedostatek finančních prostředků každý rok odsunutí projektů i to, že musí být odmítnuta dobrá povolání.

SPA potřebuje Vaši pomoc. Potřebuje také pomoc Vašich přátel a všech katolíků, kteří si váží své víry a těší se z toho, že obětaví mladí lidé hojně odpovídají na Boží volání do služby v misijních zemích.

ŠLECHETNÁ RODINA PODPORUJE JULIA
Julius Ukpanya je student prvního ročníku u sv. Tomáše Akvinského. Jeho otec studoval na kněze, ale rozhodl se, že nemá povolání a odešel ze semináře. Formační program semináře pomáhá každému studentovi zkoumat své povolání a motivaci pro vstup do semináře.

V průběhu se někteří, spolu s vedením semináře, rozhodnou, že nemají pravé povolání a odejdou. Semináři by rozhodně chyběla zodpovědnost, kdyby byl vysvěcen každý student, který tam vstoupil.

Juliův otec potom studoval na univerzitě zemědělskou ekonomii. Dnes pracuje v státní správě a těší ho, že Julius, jeho nejstarší syn ze šesti dětí, je v semináři, a že další z jeho synů začal studovat na kněžství. Africké rodiny mají velmi rády své děti, hlavně prvorozené chlapce nebo jedináčky v rodině. Je významné, že půl tuctu studentů v Makurdi jsou jedináčci rodin. Tím, že jejich rodiče souhlasí s jejich studiem na kněžství, přináší velkorysou oběť, což je znakem zralé víry v Nigérii.

MOHLI BYSTE VY SPONZOROVAT SEMINARISTU?
PMD-SPA platí ročně 25.000 Kč za každého seminaristu v 1 068 církevních misijních diecézích a územích. Peníze financují stravu a ubytování, profesorský sbor v seminářích, údržbu budov, knihy pro knihovnu a mnoho dalších výdajů spojených s vedením koleje. Dárci, kteří jsou ochotní dávat podstatnou část tohoto příspěvku ročně (20.000-25.000 Kč nebo více) po čtyři roky, se mohou rozhodnout stát se sponzory a dopisovat si s anglicky mluvícím seminaristou, který začíná poslední čtyři roky studia.

DÍTĚ PŘEDSTIHNE RODIČE VSTUPEM DO CÍRKVE
Antonius Didit Soepartono byl pokřtěn v Cempaka Putih na střední Jávě, když mu byly pouhé čtyři měsíce. Nezvyklé bylo to, že jeho rodiče byli ještě mohamedány a byli v tom samém kostele pokřtěni až o rok později. Vliv jeho matky ho povzbuzoval k tomu, aby uvažoval o kněžském povolání a podporoval ho po čas dlouhých roků studia.

Když se připravoval na svěcení, vydal se na 14denní pěší pouť ze Semináře sv. Pavla v Yogyakarta do katedrály v Jakartě. Při jeho svěcení, 15. srpna 2000, v den jeho 30tých narozenin, byli přítomni všichni členové rodiny, z nich je většina mohamedánů.

Jako projev uznání za všechny modlitby a pomoc, kterou obdržel, řekl: „Jak nádherný dárek jsem toho dne dostal k narozeninám.“ V 11 velkých seminářích v Indonésii studuje s pomocí SPA 1 381 mladých mužů na diecézní kněze.

CELOSVĚTOVÁ VÝZVA
Papežské misijní dílo sv. Petra apoštola (PMD-SPA) je jedním z Papežských misijních děl. Pod přímým patronátem papeže Jana Pavla II. získává prostředky pro výchovu kněží a řeholníků ve všech 1 060 misijních diecézích katolické církve, a tak buduje solidaritu uvnitř církve.

POSLEDNÍ VŮLE - ZÁVĚŤ
SPA má každoročně příjem od svých podporovatelů, kteří na toto misijní dílo pamatovali ve své závěti. Umožňují tak svou šlechetností a zájmem o církev, aby pokračovala poté, když se skončí jejich životní pouť. S jejich dědictvími může SPA podporovat projekty, které by se jinak byly oddálily nebo dokonce zrušily. Seznam by byl nekonečný. Díky těmto penězům se mohou pokrýt nejnutnější potřeby kněží pro misijní oblasti.

POKOJ MYSLI
Psaní závěti nepatří k příjemným životním úkolům, ale když se konečně udělá, přináší pokoj mysli a ulehčí život těm, kteří jsou zodpovědní za uspořádání Vašeho majetku.

Když pamatujete ve své závěti na SPA, dobro, které jste konali v tomto životě, pokračuje. Na Vašem nejcennějším vlastnictví, na Vaší víře, se podílí ostatní a prostřednictvím kněží, kterým jste pomohli vystudovat, se dotknete života tisíců lidí.

Když píšete svou závěť, nezapomeňte, že každá katolická závěť by měla začínat žádostí o zádušní mši svatou. Takováto opatření se již nemohou považovat za samozřejmá.

U sv. Petra v Římě se denně obětuje mše svatá za všechny dobrodince SPA, živé i zesnulé, a denně se za ně modlí studenti ve všech našich seminářích. Každý nově vysvěcený kněz je také požádán, aby obětoval mši svatou za všechny dobrodince.